Správné rande – co a jak
Co byste si měli přečíst než vyrazíte s ženou „na kafe“, abyste to nepokazili hned na začátku.
Rande, schůzka nebo prostě setkání. V životě už jsem ho zažila více než 250 krát. Třeba vás zaujmou moje zkušenosti, které vznkly z online i offline kontaktů.
Oťukávání
Ve většině případů probíhalo první rande jako přijímací pohovor do zaměstnání. Jakoby si muž před rande spolu s určitým oblečení vybral určitou sadu otázek, které se nehodlal vzdát. Mírně se lišila doba, kdy s nimi začal. Někteří se ještě stihli nezávazně zeptat: „Jak se máš?“ nebo „To je vedro, co?“. Někteří se na to vrhli rovnou a hned po úvodním pozdravu vyrazili s otázkou typu „Tak co studuješ?/ kde pracuješ?“.
Naposledy už jsem to nevydržela a zeptala se, k čemu dotyčnému bude informace, kde pracuju, jak dlouho, na jaké pozici a co dělají moji sourozenci a kolik jich vlastně mám atd. Že nerozumim tomu, kam to směřuje. Protějšek neskrýval překvapení a vysvětlil mi, že to je přece takový to „normální oťukávání“.
Takže, prosim vás, nejsme dřívka k výrobě píšťalky – oťukávání není třeba.
Rande podle plánu
Někdy se stane, že člověk celé rande už prožije v hlavě a pak se mu naše chování v reálné situaci vůbec ale vůbec nehodí do scénáře. Pak většinou následují nervózní úsměvy, pot a slova typu: „já myslel, že se ti to bude líbit“, „já nevěděl, že tohle nejíš/ že ti vadí kouř“ apod. Ono by to bylo v pohodě – fakt není nutné (ani možné) vědět všechno. Jde jen o to, jak na to člověk zareaguje. A když zůstane ve svojí hlavě u rozboru toho, co všechno se pokazilo, tak tím pro mě většinou rande končí.
Dotazník dokonalé patnerky
Někdy se mi taky stalo, že byly otázky kladeny se záměrem poznat, jestli jsem ideální partnerka. Některé odpovědi provázely úsměvy (a pomyslné odškrtávání položky). Některé odpovědi naopak vyvolaly zaražení typu: a sakra, tak ona se nekouká na televizi, tak to si nebudeme rozumnět. A rozhovor (pokud se tomu dá tak říkat) začal váznout.
Ztráta času
Může se stát, že po prvních pár větách jedna nebo druhá strana pochopí, že by druhé rande byla ztráta času. Co pak? Když je nedojezená večeře, nedokoukán film, nedovýletováno…? Pokud to není taková tragédie, že by se nám chtělo utéct, tak můžeme hledat způsoby, jak si čas i s tímhle protějškem užít.
Moje nabídka k zamyšlení a realizaci:
- Co můžu udělat pro to, abych si tenhle moment maximálně užil(a)?
- Co je na mém protějšku pozitivní? Proč jsem na rande šel/šla – od čeho můžu odpíchnout komunikaci?
- Chce se mi víc mlčet, mluvit, smát se nebo něco jiného? Co můžu udělat pro to, aby se to dalo realizovat?
Jak rozhodně nezabodovat
Čím se rozhodně dostanete do kategorie „tomu nezvedat telefon“ nebo v lepším případě „maximálně kamarád“. Je to samozřejmě individuální, ale zkusím vybrat nejobecnejší tipy 😉
- Přijít zpocený a mírně zapáchat. (Ano, třeba jste chtěli stihnout rande, a tak jste celou cestu běželi – to se dá pochopit…ale nemusí se to dát vydržet 🙂 Zkuste mít s sebou pro jistotu lahvičku nějakého příjemného esenciálního oleje ;-))
- Přijít v tričku s nějakou šovinistickou/sprostou kresbou nebo textem. (Ano, chcete dát vědět svůj světonázor – proč ne. Jen ne každý je na to hned zvědavý.)
- Dívat se každou chvíli do telefonu. (Bez komentáře.)
- Snažit se být vtipný. (Buď prostě buďte vtipní nebo nebuďte – hlavně se o to nesnažte. Končí to buď zesměšňováním, uváděním do rozpaků nebo smáním se vlastním vtipům – ani jedno k druhému rande nepomůže)
- Snažit se být drsný/mužný. (Totéž – buď takoví jste nebo nejste. Nesnažte se. Opravdu.)
- Stěžovat si na práci/školu/bývalou partnerku… (Tím se hovor nijak konstruktivně nesměřuje – dá se na to říct akorát: „Hm, ty si teda umíš vybrat…“ nebo si taky začít stěžovat, ale od toho tu snad první rande (ani naše životy) nejsou.)
„Správné rande“
V první řadě neexistuje. Je to setkání dvou jedinečných osobností – nemůže mít určitou podobu ani průběh. Je to velmi různorodé. Každé je jiné a je to tak dobře. Mnohem víc než přemýšlení nám při něm pomůže být sami sebou a taky schopnost improvizace. To, jak dokáže reagovat na nečekané situace, je to, co o nás nejvíce vypovídá.
Doporučení:
- Buďte sami sebou. Na nic a nikoho si nehrajte – stejně by to bylo poznat.
- Buďte přítomní. Vnímejte, co se děje/řiká právě teď a nepřemýšlejte nad tím, na co se pak zeptáte, co si objednáte, jaký řeknete vtip apod.
- Buďte upřímní. Jestli jste nervózní, rozčilení nebo zklamaní, tak to prostě přiznejte (obzvlášť pokud se na to zeptáme). Vznikne tím prostor pro vyjasnění a vyladění.
- Buďte pozorní. Stačí maličkosti: podržet dveře, pomoc s obléknutím kabátu, nechat nás jít po rovnější části chodníku/cesty (obzvlášť pokud máme podpatky) apod. Kdo by chtěl vyšší level, tak nám může vzít těžkou tašku, nabídnout bundu, když je zima, utrhnout/koupit nám kytku nebo dokonce upřímně zalichotit…
Rande nemusí být stres. Pro mě je to prostě schůzka, autentické setkání s druhým člověkem. Není to výběrové řízení na životního partnera ani milence. To vyplyne až ze situace ;-). Je jedno jestli je dotyčný muž nebo žena. Důležité je jestli spolu můžeme být jako lidé, bez masek, očekávání a přetvářek. Mým cílem je si to užít a vím, že je to možné.