Vzpomeňte si, o čem jste snili a co jste si přáli, když jste byli děti nebo teenageři. Pokud je vaše profese úplně jiná a jste od svých snů daleko, mělo by třeba smysl se podívat, co z nich můžete vnést do svého života a jak vás to může obohatit.

Kdo se k vám typicky hlásí na kurzy tance a improvizace, ale i jiné?

Hlásí se ke mně hlavně lidí hledající nějakou alternativu, individuální, laskavý a hravý přístup. Do tanečně divadelního projektu Divé ženy se mi hlásí lidé, co chtějí projít procesem vystoupení na jeviště, což je takový pestrý balíček osobnostního rozvoje, protože pokud nejste sami se sebou v pohodě, tak na jeviště nevylezete.

Většina účastníků mých kurzů mluví o tom, že tanec byl vždycky jejich sen, ale že třeba nikdy netančili nebo jako děti, ale pak přišly povinnosti věnovat se něčemu „pořádnému“ a tanec se odložil na neurčito. 

Jak se k vám lidé dostanou – jak vás objevují?

Lidé se o mě nejčastěji dovídají přes doporučení a pak z facebooku. Kromě toho ale vystupuji, přednáším nebo vedu semináře na různých festivalech a konferencích. Mnoho lidí také chodí na představení Divé ženy, které jsem vytvořila. Cest na moje lekce tedy existuje mnoho.

Co od vašich kurzů čekají?

Moje kurzy jsou hodně různorodé. Od tanečních a improvizačních kurzů většinou očekávají, že se naučí hýbat ladně, že se budou cítit lépe v těle, že se odreagují a tzv. „vypnou hlavu“, nebo že se přestanou stydět, protože to jsou věci, co nabízím a které mi dávají smysl. 

V projektu Divé ženy zase lidé čekají, že jim pomohu rozvinout jejich pohyb, rétoriku, improvizaci, práci s prostorem a pozorností do té míry, aby se na to dalo přijít do divadla

Jaké mají profese? Kolik jim je?

Hodně lidí pracuje v nějaké firmě, chodí ke mně ajťáci, účetní, asistentky i manažeři, učitelé, ale i podnikatelé, umělci, lektoři nebo maminky na mateřské. 

Věkově jsem otevřená lidem od 20 do 55 let, s tím, že ke mně jednu dobu chodila i aktivní paní před sedmdesátkou nebo šestnáctiletá slečna a po domluvě je možné s sebou vzít i dítě. Nejčastěji ke mně ale chodí lidé ve věku 27-40 let.

Moji vizí je, že tanec je nejpřirozenějším projevem sebe sama a jeho kultivaci by se neměly klást pokud možno žádné překážky. 

Čeho na vašich kurzů dosáhnou – předpokládám, že dosud neměli s tancem a improvizací zkušenost?

Pravidelní účastníci mých kurzů se mnohem méně stydí, jejich sebedůvěra v pohybovém i běžném projevu se zvyšuje, zlepšuje se jejich pohybová i verbální artikulace, zlepšuje se držení těla a celkové (sebe)vědomí v těle, pohybu a případně i interakci s ostatními. Redukují se bolesti těla, protože vhodným posilováním a protahováním těla a komplexními pohybovými principy se účastníci dostávají do mnohem lepší fyzické kondice. S tím samozřejmě souvisí i kondice psychická, lepší zvládání stresu a usměvavost. Věřím, že není náhodou, že všichni pravidelní kurzisté jsou pohodáři. A hlavně mohou TANČIT, svobodně, s tím vědomím, že je to krásné, ladné nebo divoké a nespoutané… jako v tom snu, co kdysi měli.

Berou to jako zábavu nebo spíš nějaký životní posun?

Každý to bere trochu jinak, protože jsme každý trochu jiný a trochu jiné věci si připouštíme. Já na lekcích hodně zvědomuji propojení mysli, emocí a těla a věřím, že lidé sami vnímají posun i na jiné než jen fyzické úrovni, i když o tom třeba ne všichni dokáží mluvit.

A nejraději jsem, když si užíváme zábavu a přitom se tak mimoděk děje nějaký ten posun – tu v přesvědčení, tam v sebedůvěře, schopnosti komunikovat nebo naladit se apod.

Lidé v představení Divé ženy vnímají společné tvoření jako životní posun určitě mnohem zřetelněji, protože spolupráce tam je mnohem intenzivnější. Je to hlavně závazkem vůči skupině, projektu a hlavně vůči divákům. Člověk se snaží ze sebe dostat maximum a já lidem ukazuji, že se do svého maxima (rozvinutého potenciálu) nedostanou tím, že se to budou snažit všechno urvat na sílu, jak jsme bohužel častokrát zvyklí, ale že je to hodně o laskavosti k sobě i ostatním, kontinuální práci, učení se z chyb, což vyžaduje svoje chyby umět vidět a přijímat. S každým z nás to silně pracuje a posouvá nás to každým společným tréninkem a vystoupením před diváky.

Mirka

Kreativ, leden 2020 – článek na téma Sny