Do práce chodila už při vysoké škole, prošla řadou oborů a myslela si, že z ní bude manažerka. Po škole k tomu měla dobře nakročeno. Pracovala v jedné automobilce, pak přešla do druhé, mohla si vybírat, do jakého nejnovějšího modelu usedne. Když pak byla postavená před to, jestli pracovat na plný úvazek, nebo dát výpověď, zaváhala.

„Nechávala jsem si částečný úvazek i proto, abych se mohla věnovat tanci, který jsem vyučovala po večerech a víkendech. Když jsem byla postavená před rozhodnutí, váhala jsem, nebyla jsem si jistá, jestli se tancem vůbec uživím. Zvažovala jsem pravidelný měsíční příjem versus nejistotu v podobně
vlastního podnikání. Přišly úvahy, jestli tancem utáhnu nejen nájem bytu a živobytí, ale k tomu samozřejmě i tanečního studia,“ vzpomíná Mirka Papajiková.

Nakonec dala přednost nejistotě, tedy tanci, který ji víc bavil. Do té doby to byl příjemný koníček a přivýdělek, když ji měl živit, zpanikařila. Aby si na sebe vydělala, vypsala si spoustu lekcí, načež přišlo přetížení a úraz nohy. Potvrdila si, že tudy cesta nevede a musela vymyslet, jak dál. Soustředila se proto hlavně na ty lekce a aktivity, které lákají nejvíc klientů, tím pádem přinášejí i nejvíce peněz.

Dnes je na tom tak, že ji taneční lekce dobře uživí a má čas i na odpočinek. Relaxuje hlavně na cestách. Právě teď se chystá na tři týdny na Kanárské ostrovy, na podzim plánuje cestu do Japonska.

„To, jakým způsobem podnikám, mi umožňuje plnit si, po čem toužím. Ale samozřejmě to není tak jednoduché, jak se může zdát. Když jste naučená na pravidelný měsíční příjem od zaměstnavatele, chvíli trvá, než si zvyknete na výkyvy, že jednou peníze máte, protože na kurzy chodí hodně lidí, ale pak zase ne,“ říká Mirka Papajíková s tím, že pokaždé zatím vyšla. „Razím zásadu, že na co nemám, to si nepořídím, nikdy jsem se proto nezadlužila. Když peníze nejsou, uskromním se, když ano, šetřím na horší časy.

Mirka

Ona Dnes, leden 2019 – téma Nové začátky