Single post

Jak se zabavit v MHD bez knížky a telefonu?

Sdílím originálních tipy na ukrácení volného času a jeden speciální tip na vystoupení z komfortní zóny 😉

Šla jsem z práce a přemýšlela, jak vyplním bezmála 30 minutovou jízdu MHD na trénink, když jsem si zapomněla knížku. Navíc jsem se před časem rozhodla, že nechci těch 30 minut tam a zpátky trávit projížděním FCB na telefonu.

Hned asi po deseti krocích na čerstvém vzduchu mě napadlo, že si budu dělat akupresuru. Úplně mě to nadchlo a řekla jsem si, že by bylo fajn to sdílet s ostatními. A tak jsem si sedla, vytáhla tužku a blok (nosím vždy při sobě od „umělcovy cesty“, kterou jsem si udělala loni touhle dobou) a začala jsem psát.

1/ Akupresura.

Je to starobylá čínská metoda, která skrze masáž určitých bodů (hlavně na chodidlech a dlaních) pomáhá zbavit se nejrůznějších neduhů, podpořit imunitu a sladit energetické dráhy v těle. V metru se na chodidla asi nedostane, ale vydatná masáž prstů na rukou se vyplatí velmi. Základní techniku zvládne každý (více vpravo).

2/ Psaní ranních stránek (při cestě do práce) a plnění úkolů při cestě zpět

Tenhle tip vychází právě z Umělcovy cesty, která je trochu striktnější a vyžaduje psaní stránek před tím než člověk začne cokoli dělat. Aby měl čistou hlavu. Než člověk vyrazí do práce, tak se většinou uděje hodně věcí (minimálně nějaké to oblékání, zamykání bytu, dobíhání tramvaje apod.), ale mě to loni fungovalo docela dobře i takhle v MHD a musím říct, že jsem kvůli tomu jezdila do práce častěji a radši než jindy 😉

3/ Vymýšlení tipů 😉

Když můžu vymýšlet já, tak vy taky. Třeba to můžou být tipy, co podniknout s rodinou na výlet. Nebo konverzační témata na rande. Nebo třeba tipy, co změnit na stylu oblékání nebo účesu.

4/ Čtení knihy, ale ne svojí!

No jasně – četba je v MHD super, ale když si zapomenete knihu nebo se vám ji nechce tahat, tak je potřeba umět si poradit i bez ní :-). Takže se dobře rozhlédněte a určitě najdete někoho, kdo si čte. Přisedněte si nebo přistupte  k tomu člověku. (Mimochodem všimli jste si toho zvláštního sociálně-psychologického faktu, že s knihou většinou nepotkáte ichtyly? :-)) No a pak už se jen zeptáte: „Pardon, můžu se zeptat, co to čtete?..a mohl(a) bych si číst s Vámi?“

Tohle jsem si napsala a uvědomila jsem si, že sedím vedle muže, co si čte… Tak jsem si řekla: „No, tak ukaž!“ a trochu se mi rozbušilo srdce. A pak se zase ozvalo: „Jé, co jako řešíš? No tak se ho zeptej, ne? Dyť sis to sama tak pěkně vymyslela a teď bys chtěla couvat?“

No, tak sem se na něj otočila a zeptala se na první otázku. Muž okamžitě zbystřil a ochotně mi ukázal, co čte – byla to Moc podvědomí od J. Murphyho. Zaradovala jsem se a hned jsem s širokým úsměvem připojila druhou otázku (jestli si můžu číst s ním). Trochu ho to překvapilo. Tedy to usuzuji z toho, že jsem cítila, že se mu trochu zbrzdil dech a rozbušilo srdce a chvíli mu trvalo než tělo uvolnil. Každopádně mi ale hned nabídl knížku ke sdílení a ochotně ji pak celou dobu držel mezi námi.

Tak jsem si mohla připomenout techniky zvědomování záměrů a přání, které se popisovaly zrovna na těch několika stránkách, co jsem stihla. Připadalo mi to fakt super. S mužem jsem se pak při otáčení stránky rozpovídala o dalších zajímavých titulech a jejich přínosu pro společnost. Pak jsme se znovu na chvíli začetli. Moje výstupní stanice se přiblížila, tak jsem se s úsměvem rozloučila, moc poděkovala a popřála příjemný zbytek dne. 

Myslím, že pro toho muže to byl taky zážitek. Dokonce jsem měla pocit, že ho i mrzí, že už vystupuju. Možná o tom nenapíše hned článek, ale třeba ho to taky k něčemu inspiruje.

Fascinuje mě kam až se člověk může dostat od akupresury. Zítra si ji určitě v metru dám, ale když bude poblíž někdo s knížkou, tak svůj exeriment hodlám zopakovat.

 

S radostí v srdci…Mirka

theme by teslathemes
X